Jaká kočka je vhodná pro felinoterapii

Kočka, kterou chceme používat pro felinoterapii, musí splňovat řadu podmínek a její výběr není vůbec lehký. Samozřejmostí jsou všechna běžná očkování a výborný zdravotní stav. I kdyby kočka měla nemoc, která není přenosná na člověka, nemá práce s ní smysl, protože spokojené a zdravé zvířeochotné ke spolupráci je základní a nezbytnou podmínkou naší práce. I tady platí, že ať se děje co se děje, zvíře pro nás musí být partnerem a ne jen nástrojem. A v žádném případě se nesmí stát, že budeme – byť s dobrým úmyslem – zvíře jakkoli přetěžovat nebo dokonce trápit. Základem dobře dělané felinoterapie je vynikající vztah člověka a kočky, vzájemná důvěra, respekt a výborná znalost toho druhého.

Kočka používaná k felinoterapii musí mít ráda lidi. Každá kočka se cizích lidí trochu bojí, ale u některé se strach po několika návštěvách prolomí. Aby měla dobrý vztah k lidem, musí být kočka dobře socializovaná. To znamená, že v kritickém období mezi 3. a 8. týdnem života musí kotě pobývat s lidmi a mít s nimi pozitivní zkušenosti. Každá kočka se může něčeho leknout, ale její reakce např. na hlasitý zvuk nesmí být agresivní a bezhlavé, aby některému klientovi neublížila.

S felinoterapií je ideální začít co nejdříve, tedy kolem tří měsíců věku kotěte. Jde spíše o to, abychom ho navykli na cestování, přítomnost cizích lidí a pobyt v cizím prostředí. To jsou základy, po jejichž zvládnutí máme napůl vyhráno. Výhodou je, chováte-li kočky a jezdíte s nimi na výstavy – víte, jak se kočka chová v cizím prostředí, jak reaguje, když se jí dotýkají cizí lidé.

V žádném případě to ale neznamená, že k felinoterapii se dají používat pouze čistokrevná zvířata! I jakákoliv kočka domácí, je-li zdravá a má ráda lidi, se může stát vynikající pomocnicí. Závisí hlavně na tom, jaký vztah máte se svou kočkou, zda jí důvěřujete a zda důvěřuje ona vám.