Intervence za asistence zvířat (AAI)

Zooterapie je v podstatě souhrnným označením pro veškeré rehabilitační, vzdělávací, terapeutické a aktivizační metody, jež využívají pozitivního působení zvířat na člověka. Mezi nejznámější druhy zooterapie patří canisterapie, při které dochází k pozitivnímu působení psa na člověka, hiporehabilitace, kde je využíváno terapeutické působení koně na člověka a felinoterapie, při které se jedná o pozitivní působení kočky na člověka. Dalšími, ovšem méně často využívanými druhy zooterapie jsou například ornitoterapie (ptáci), farmingterapie (hospodářská zvířata), caviaterapie (morčata), lamaterapie (lamy) apod. Pro termín zooterapie, který je výrazně ukotven a používán v České republice, existuje poměrně bohaté spektrum definic, které různorodým způsobem popisují obsah daného termínu. Správněji bychom měli hovořit o „Intervencích za asistence zvířat“ (AAI), ale na základě všeobecně rozšířeného termínu se tyto dva termíny používají jako ekvivalenty.

V rámci AAI rozlišujeme několik metod, ve kterých je zvíře využíváno. Jedná se zejména o následující metody:
Animal assisted activities (AAA), tedy aktivity za asistence zvířat, jsou zaměřené především na zlepšení kvality života klienta a na obohacení jeho volného času. Jejich hlavním cílem je aktivizace klienta. AAA nemají stanovený léčebný cíl a nejsou sestavovány na míru konkrétnímu klientovi. Probíhají obvykle skupinovou formou. Příkladem jsou návštěvní programy v zařízeních sociálních služeb, jako jsou domovy pro seniory, pro osoby se zdravotním postižením či centra denních služeb. Stejně úspěšně je lze využít i v jiných typech zařízení včetně školských. Technikami, které se v rámci AAA využívají, jsou hry se zvířetem, péče o něj, fyzický kontakt či ukázky různých druhů výcviku.

Další metodou je terapie za asistence zvířete, animal assisted therapy (AAT). Terapie má vždy jasně stanovený cíl a způsoby, jakým k němu dojít. Cíle jsou sestavovány na základě individuálních potřeb daného klienta. Terapie je řízena nebo prováděna profesionálem (zdravotníkem, sociálním pracovníkem, speciálním pedagogem, psychologem apod.). Jejím účelem může být zlepšení tělesných, kognitivních, sociálních či komunikačních dovedností člověka. AAT může být poskytována v různých typech zařízení, individuální či skupinovou formou. Technikami, které jsou při AAT nejčastěji využívány jsou hry a činnosti zaměřené na rozvoj motoriky, sociálních dovedností a komunikace, dále na rozvoj orientace, paměti, řeči a kognitivních funkcí klienta. Do metody AAT patří také polohování, při kterém je využíváno blízkého fyzického kontaktu člověka se psem. Polohování je jednou z forem podpůrné terapie, která má za cíl zlepšení či udržení stávajícího fyzického stavu klienta. Je využíváno zejména u klientů s fyzickým postižením a mezi jeho prokázané účinky patří prohřátí a uvolnění spastických svalů, zmírnění salivace, oživení mimiky, prohloubení dechu a celkové zklidnění klienta.

Další metodou zooterapie je animal assisted education (AAE), tedy edukace za asistence zvířete. Je to metoda, využívající kontakt člověka se zvířetem zaměřený na zlepšení v oblasti výchovy, vzdělávání či získávání sociálních dovedností. Cíle zde stanovuje pedagog dle potřeb daného žáka či studenta. Častými klienty jsou žáci a studenti se specifickými poruchami učení a chování nebo s narušenou komunikační schopností. Zooterapie se zde zaměřuje na zmírnění následků těchto poruch a ve vysoké míře je zde využívána motivace k učení za asistence zvířete. Dále může být tato metoda využívána pro žáky a studenty běžných škol, kde se výuka zaměřuje na biologii, vedení ke zodpovědnosti nebo na vztahy lidí a zvířat. V některých případech se také využívá přítomnost zvířete ve školních třídách, která podle výsledků studií vede k rozvoji empatie, zlepšení komunikace a rovněž snižuje stres, úzkost a strach dětí při čtení nahlas.

Další uznávanou, u nás ovšem méně využívanou metodou canisterapie je krizová intervence za asistence zvířete, animal assisted crisis response (AACR). V rámci této metody se využívá přirozeného kontaktu zvířete s člověkem, který se ocitl v krizovém stavu. Intervence se zaměřuje na odbourávání stresu a celkové zlepšení psychického nebo fyzického stavu klienta, který vychází z náročnosti dané situace. Cíle intervence by měly směřovat k procesu stabilizace. Klienti mají během canisterapie možnost sdělit terapeutovi své pocity a bolestné zážitky, což je pro ně ulevující. Aplikací vhodně zvolených technik se snaží předcházet rozvoji posttraumatického syndromu. Terapeutický tým vnáší do náročné situace určitou míru optimismu rozptýlení a pomáhá předcházet syndromu vyhoření všech členů záchranného týmu. Mezi nejčastější klienty AACR patří oběti katastrof, kriminálních a násilných činů a také rodinní příslušníci těchto obětí, dále osoby evakuované mimo domov apod. Terapeut by měl být schopen samostatné práce za složitých podmínek a spolupracovat se složkami IZS. Je zde také zapotřebí vysoká odolnost vůči stresu.